Záchranářská kynologie si rozhodně nemůže stěžovat na nedostatek zájmu veřejnosti. Počty psů neustále vzrůstají a jejich majitelé hledají pro své miláčky nejzajímavější náplň jejich života.

Pokud je v dosahu jejich bydliště některý z dobře fungujících záchranářských kolektivů, pokusí se často do tohoto kolektivu zařadit. Protože záchranářský výcvik je postaven na zásadách naprosté rovnosti všech plemen, dokonce i bez ohledu na jejich velikost, je pro mnohé velmi lákavý. Dokonce se někdy stává, že se zcela neplánovaně stane z talentovaného rodinného mazlíka skvěle pracující záchranář. V České republice je přibližně kolem pěti set psovodů, zabývajících se záchranářským výcvikem, ovšem jejich dosahované výsledky se velmi výrazně liší. Protože v tomto výcvikovém odvětví nemůže nikdy dospět k vrcholným výsledkům žádný jedinec osamoceně, je úroveň výcviku v každém kolektivu přímo úměrná praktickým zkušenostem hlavního výcvikáře. 

Z perspektivy záchranářského výcviku je možno si vybrat členství v některé z organizací začleněných ve světové organizaci IRO (KZJ, JMK ZBK, SIRIUS, K9R, SZBK) nebo účast v některém z komerčně vedených kurzů, fungujících podle manažerských schopností organizátora. Úroveň výcviku je všeobecně také velmi různá, většinou je odvislá od skutečných znalostí lektorů. Bohužel až příliš často se ale vyskytují akce, poplatné zdatnosti jejich rétoriky a obsahově velmi chudé. Proto často účastníci nejrůznějších školiček a kurzů zklamaně odcházejí hledat pro svého psího parťáka uplatnění někam jinam. Psí život je však až příliš krátký na to, aby si člověk mohl dovolit větší metodické chyby a dlouhé hledání, takže každý adept záchranářského výcviku by se měl včas a rychle zorientovat, kam se začlenit.