Jestliže fair play je ve všech druzích sportu považována za běžnou normu, v záchranářské kynologii musí být naprosto nenahraditelným zákonem číslo 1. Jetliže někdo v jakémkoli sportu dosáhne vítězství nečestným způsobem, je to jistě politováníhodné, ale v žádném případě nejde o život, čili o nejzákladnější hodnotu lidského bytí. Je proto absolutně nepřijatelné, aby se praktiky nečisté hry vloudily do sociálních oblastí, zdravotnictví, tedy potažmo i do záchranářství. Zcela mimo chápání zdravého lidského rozumu se dostává například snaha o úspěšnost v nejvyšších sférách záchranářské kynologie doslova „za každou cenu“. Kam až mohou vyústit nečestné snahy kariéristů, snažících se získat tajné informace o úkrytech figurantů? Copak je vůbec myslitelné docílit podvodem kvalifikační oprávnění k účasti na záchraně lidských životů? Ano, dnes to možné je. Rozhodčí jsou sice přímo zodpovědní za férový průběh soutěží a často vyvíjejí největší snahy o utajení úkrytů hledaných osob, o co nejpřirozenější imitaci zemětřesení či jiných podobných úkazů. Dá se říci, že většina rozhodčích je čestná a neúplatná a že se jim občas daří i snaha o likvidaci výhod domácího prostředí. Někdy se však podaří je pořadatelem zkorumpovat nebo oblafnout. Stalo se tak dokonce na nepříliš vzdáleném Mistrovství SZBK, kdy na tento podraz stačily v podstatě dvě osoby, vedoucí terénu a další pořadatel, pověřený přesným informováním všech domácích závodníků. Výsledek byl tristní: všech šest domácích závodníků obsadilo v konečném pořadí prvních šest míst. Prezident svazu V.Kuchta ve funkci hlavního rozhodčího se vyjádřil lakonicky: „Po organizační stránce bezchybná akce, ale po stránce výkonů nám ukáže pravdu následující rok.“ Ano, následující rok skončili všichni tito „úspěšní“ závodníci na posledních místech hluboko pod limitem úspěšnosti. A výsledek zintrikované akce se stal prvním impulsem názorového rozkolu ve vedení pořadatelské organizace, kdy se vedoucí J.Sedlák s nimi začal rozcházet.
Nemá cenu pitvat a trestat, faktem zůstává, že hluboko pod limitem lidskosti je především charakter aktérů těchto intrik a že boží mlýny si určitě došlápnou i na sprosté kariéristy tohoto typu. Více na místě je v začátcích nového roku výzva: „Bojujme za fair play u všech soutěží záchranářského typu, ať jsme příkladem všem ostatním kynologům!“ Ať mezi záchranáři nemá prostor nemístné bratříčkování a předstírané falešné přátelství, v důsledcích jde přece skutečně o lidské životy…