Již ze známé countryové písně „Vstávej, matyldo“ víme, že matylda kromě dívčího jména je i běžným pojmem pro vandrácký pingl australských tuláků.
Na Mostecku je však především názvem atraktivní vodní plochy v sousedství známého mosteckého autodromu. V uplynulém víkendu mě cesta rozhodčího vedla napříč republikou až na sever Čech do malebného kraje bývalých a nyní již často zaplavených dolů. Jedním z nich je i vodní plocha Matylda, na jejímž břehu se nachází nedaleko letního trenažéru lyžařských skokanů i kynologické výcvikové středisko Rastava. A právě zde probíhaly mezinárodní zkoušky v kategoriích sutinových a plošných prací. Toto občasné sídlo záchranářské organizace Centrum poskytlo nezbytné zázemí a prostor pro prvky poslušnosti. Do připravených terénů se pak vyjíždělo auty a v okolí Mostu, Bíliny i Teplic není problém si z mnoha zchátralých objektů vybrat vhodné prostory pro tréninky všech výkonnostních stupňů. Proto také členové K9R rádi přijali nabídku ke společnému tréninku sutinových prací v rozsáhlém objektu bývalého pivovaru druhý den po zkouškách. Ochotní Centrumáci tam připravili pro čtyři členy PJ imitaci praxe v neznámém terénu s cizími figuranty a pro psí teenagery přiměřenou zátěž podobného charakteru.
Kromě solidní úrovně vycvičenosti psů při zkouškách mě záchranářská organizace Centrum upoutala hlavně věkovým složením svých členů, kde kromě řady zkušených psovodů nechybělo ani několik dorostenců. Na nedostatek mladých psovodů, který bývá obrovským problémem většiny nejen českých záchranářských kolektivů, si v Centrumce tedy rozhodně stěžovat nemohou. Tato velmi sympatická výjimečnost upoutá každého již na první pohled, přestože to nese s sebou trochu více instruktorské práce a zároveň i poněkud nevšední strukturu jejich často neurčitých plemen. Důležité však je, že se to v úrovni výcviku příliš neprojevuje. Devadesátiprocentní úspěšnost v intencích IPOR totiž rozhodně není zcela běžná a má tedy poměrně významnou vypovídací hodnotu. Nejen o úrovni právě prověřovaného kolektivu, ale především o zvýšené obětavosti instruktorů, věnujících se všem přicházejícím členům, s největším důrazem právě na dospívající mládež. Poctivost v přípravě, poctivost v přístupu a naprosté respektování všech požadavků mezinárodního zkušebního řádu byly zcela evidentním prvkem, prolínajícím se do chování všech jednotlivých účastníků na každém kroku. Možná chvílemi někde probleskla trochu menší zkušenost z detailů plynoucích z nepříliš častých kontaktů se světem nebo z trémy probíhající akce. Avšak nejdůležitějším a zcela evidentním faktorem je existence trendu nastoleného vůdčími osobnostmi organizace Centrum, kteří zcela jasně pochopili prioritu mezinárodního zkušebního řádu IPOR ve srovnání se spoustou rádoby zkušebních řádů nejrůznějších tuzemských organizací. Mravenčí práce instruktorů Luďka Rady, Martina Kadlečka či Leoše Vokála tak zvolna získává obrysy úspěšnosti stejně jako v mezinárodně dobře fungujících a velmi perspektivních organizacích KZJ nebo Sirius. Držme palce Centrumce, poctivost v přípravě se nakonec vždycky musí ve finále projevit…
