(HČ) – Rozhodčí vždycky byli už odedávna ve výcviku psů těmi nejkvalifikovanějšími osobnostmi. Asi také nebylo jednoduché se jimi stát?
(JS) – I dnes jsou podmínky pro ustanovení do funkcí rozhodčích ve světě náročné. U nás je to opět trochu jinak. V zásadě je sice toto jmenování na vůli mateřské organizace, ale vždy na základě konkrétních požadavků. Jak jsou tyto požadavky náročné, je opět na vůli dané organizace. To platí ovšem jen do té míry, pokud tito rozhodčí posuzují pouze vlastní zkušební řád uvnitř své organizace. Takto fungují při svých prověrkách všechny známé současné spolky: Sirius, KZJ, ZBK JMK, K9R a SZBK. Všechno je takto v pořádku až do okamžiku, než se někdo rozhodne stát se mezinárodním rozhodčím, čili rozhodčím s oprávněním posuzovat zkoušky podle mezinárodního zkušebního řádu IRO a FCI. To je ale internacionální zkušební řád, platný po celém světě, a proto musí zájemce při splnění vlastní tuzemské kvalifikace podstoupit předvýběr, kvalifikační přípravu, několik hospitací a posléze závěrečnou zkoušku před tříčlennou komisí jmenovanou mezinárodní organizací z řad nejzkušenějších mezinárodních rozhodčích. Každý úspěšný uchazeč pak disponuje dekretem vydaným na základě splnění všech čtyř uvedených bodů a potvrzeným podpisy komisařů a prezidenta. Tento dekret jej pak opravňuje k posuzování podle mezinárodního zkušebního řádu IPO-R na všech kontinentech, ve všech záchranářských výcvikových směrech (F, FL, T, W, L, MT) a ve všech úrovňových stupních (V, A, B) včetně atestací pro praxi.
(HČ) – Jaká je aktuálně situace v tuzemsku?
(JS) – V současnosti jsou v ČR tři rozhodčí s tímto neomezeným oprávněním, jejichž verdikty mají platnost po celém světě. Jsou to Daniel Sedlák (SZBK) z Českého Krumlova, Pavla Foltýnová (Sirius) z Brna a Jaroslav Sedlák (K9R) z Českých Budějovic. Než se odstěhoval do Košic, patřil k nim ještě Pavel Šabacký. Podle vyhlášených kritérií jsou jejich posudky rovněž kvalifikační pro mistrovství světa. Z toho jasně vyplývá, že žádní další čeští rozhodčí nejsou oprávněni posuzovat podle propozic IPO-R. Pokud by se tak stalo, jsou jejich verdikty pochopitelně neplatné. V letošním roce se začaly objevovat v plánu činnosti SZBK akce, které jsou posuzovány rozhodčími, kteří ale ve skutečnosti rozhodčími s oprávněním pro zkušební řád IPO-R nejsou. Za určitých podmínek by jej mohli posuzovat, ale pouze uvnitř své mateřské organizace, v tomto případě SZBK. Museli by však stejně absolvovat výše uvedenou přípravu, završenou úspěšným přezkoušením před komisí tří mezinárodních rozhodčích. I takto získaná kvalifikace však dovoluje absolventům pouze posuzování zkoušek nižších úrovní (V a A) a pouze v tuzemsku. V žádném případě však nedovoluje posuzování stupňů B. Bez takto získaného oprávnění je však jejich posuzování obyčejným podvodem na zúčastněných psovodech, kteří o tom nejsou informováni.
(HČ) – Ale ti psovodi za to sami nemohou a patrně na to brzy doplatí. Co ale mají dělat?
(JS) – Informovat se. V SZBK se už dokonce začínají objevovat i zkoušky B, podepsané těmito nekvalifikovanými posuzovateli. Osobně nechápu, proč funkcionáři SZBK dopouštějí tento nehorázný podvod, který ve světě nemá obdoby. Jsem totiž přesvědčen, že někteří psovodi SZBK splňují podmínky pro uchazeče o funkci mezinárodního rozhodčího (Michal Svoboda nebo Petr Katrev), ale ani oni doposud neprošli předepsanou prověrkou se závěrečnými zkouškami před komisí. Byli zkrátka kýmsi jmenováni, což je asi dnes již možné u ZŘ svazu, ale v žádném případě ne u ZŘ IPO-R. Tento postup prezidia svazu je každopádně absolutně nepochopitelný, protože hrubě zneužívá neinformovanost vedení FCI, způsobenou možná dvouletým covidem. Co z toho ale vyplývá pro běžné psovody? Především ostražitost v přihlašování se ke zkouškám s obezřetnou kontrolou, kdo tyto zkoušky bude posuzovat. Jenom tak se ochrání před nepříjemným překvapením, že platnost jejich zkoušky nebude následně uznána.
