Na základně Londonka proběhly v uplynulém týdnu mezinárodní zkoušky v režii pořadatelské organizace K9 Rescue cz.
Ano, tentokrát šlo opět o skutečně mezinárodní akci za účasti českých, moravských, slovenských a polských psovodů z celkem pěti zúčastněných organizací. Pod organizačním dohledem vedoucího akce Tomáše Lukše a mezinárodního rozhodčího Jardy Sedláka nastoupila celá plejáda sutinových zkoušek od počátečního stupně V až po mistrovskou kategorii B. Základ zkoušek tvořil tentokrát stupeň A, ve kterém předvedla suverénní výkon slovenská malinoiska Alba Lucie Frísové. Neméně spolehlivou práci předvedli bordeří bratři Damir a Dakarai zkušených psovodek Martiny Dostálové a Magdaleny Novotné. Stupněm V prošla spolehlivě i další borderka Sisi Pavla Pelikána a exotický coicker Izzy polské psovodky Anety Grochowské. Ve speciálech byly k vidění další velmi hodnotné výkony i v úrovni B, I když tentokrát ve variantě bez poslušnosti. Docílených 186 bodů německého ovčáka Persiho pražského záchranáře Petra Jaroše a 190 bodů útulkové teriérky Ely ve spolupráci s Alčou Vrátnou mluví za vše. Zkoušky proběhly ve velmi přátelském duchu a naznačily již opakovaně, že na severní Moravě se dělá velmi kvalitní záchranářská kynologie. Posuzoval jsem ostravskou brigádu před nedávnem a její výkony, stejně jako nyní druhé skupina Ostraváků, ve mně zanechaly ten nejlepší dojem. Je skvělé vidět, že přece jen některé kolektivy pracují promyšleně, se znalostí věci, cílevědomě a s evidentními výsledky.
Před dvěma lety inovovaný zkušební řád IPO-R dává dnes nově příležitost psovodům prověřit si v akčním prostředí úroveň vycvičenosti svého psa i pouze v částečné účasti, v pachových disciplínách nebo naopak jen v poslušnosti. Tato úprava byla přijímána s určitými rozpaky, ale čas prokázal, že myšlenka byla dobrá a přínosná. Při každé akci se již objevují na startu psovodi s požadavkem zkoušek N (jenom speciál) nebo O (jenom poslušnost). Jejich existence rovněž nahrává v zahraničí již zažité zvyklosti, nastupovat se svým psem každý rok na prověrku výkonnosti, jejíž úroveň si určuje každý psovod sám. V souladu s tím je i možnost se psem nastupovat opakovaně na již složenou zkoušku kterékoliv úrovně (A nebo B), anebo se psem s již složenou zkouškou B nastupovat na A. Je třeba vzít v úvahu, že zahraniční organizace nemají většinou žádné vlastní zkušební řády, které považují často za zbytečný balast. Mezinárodní akce konaná jednou za rok je tak pro ně určitým svátkem. Na další starty v jednom roce pak vyrážejí za hranice své země, kde svou mateřskou organizaci velmi hrdě reprezentují. Atmosféra na těchto akcích je veskrze přátelská, bez jakékoli rivality, ale zato s možností řady odborných diskusí a výměn názorů. Škoda, že u nás někdy převládá v tomto směru zcela opačná snaha, zkoušky pořádat jako miniakce ve známém prostředí.
