Říká se, že jediná světská spravedlnost spočívá v tom, že přibývající léta počítá všem stejně. To určitě ano, ale jsou jejich projevy srovnatelné?
V některých případech se zdá být neuvěřitelné, že se k danému člověku váže číslo, které by nikdo nejen netipoval, ale ani sám nositel je nebere příliš na vědomí. Plíživě a nenápadně tak dokázala zaskočit osmdesátka i aktuálně nejstaršího záchranářského kynologa Jardu Flíčka z jihočeské Soběslavi. Kdysi ortodoxní boxerkář a předseda jihočeské pobočky Boxerklubu po sérii tří boxerů (Daisy z Hnědého dolu, Brixe z Jemčiny a Eflíčka Dračinec) se zákazem kupírování uší a ocasů neunesl tak radikální změnu jejich vzhledu a jako mnozí jiní i on přešel na jiné plemeno, tehdy fenku flata (Abiu Black Stingers) a později australského honáka, fenku Barcu Cross Krumbox Czech. Součet věků těchto jmenovaných zvířat, která všechna u něho prožila plnohodnotný život bohatě naplněný záchranářským výcvikem až do samého konce, ilustruje již velmi reálně neuvěřitelnou životní osmdesátku. Tento pověstný fanfaron soběslavských tanečních zábav s nepostradatelnou kytarou i jako vodák nebo tramp byl při všech výcvikových soustředěních nosným pilířem hudebních produkcí. V oblasti praktických nasazení při pátrání po pohřešovaných osobách patřil za velmi úspěšného psovoda, když opakovaně našel již dlouho hledané cadavery. V záchranářské kynologii tak docílil nejvyšší kvalifikace udělením titulu Mistra sportu. Říká se, že člověk je tak starý, jak se cítí, ale i když víme, že to není vždycky úplně pravda, upřímně a z celého srdce zvedáme číši s přípitkem „Na zdravou stovku“, brácho…