Jen ten, kdo byl někdy v životě skutečně na dně, dokáže plně ocenit sílu pomoci, sílu přátelství, sílu podané ruky a semknutého kolektivu.

Síla kolektivu je nenahraditelným fenoménem,  kterému snad může konkurovat jen síla vznešené hudby jako kouzlo okamžiku. Do této oblasti nezastupitelně patří i souzvuk zvířecích a lidských duší  v lůně neposkvrněné přírody. Právě přírodní krásy jsou stejně podmanivé jako tóny krásné hudby či síla chorálů, které v historické minulosti dokázaly zahánět i nepřátelská křižácká vojska. Nevylíčitelné síly okamžiků, působící vznosně i destrukčně, každopádně však zanechávající trvalé stopy. Každý tramp, který nedokáže racionálně odpovědět na prostou otázku, proč se toulá, má tento cejch vpálen hluboko ve svém tuláckém srdci. Stejně tak jen bezelstná společnost psa dokáže přebít smutek lidského osamění, bolest nad smrtí blízké osoby nebo žal nad utrpěnou křivdou či zradou. Je naprosto lhostejné, o jaké psí plemeno se jedná, není rozhodující jeho role záchranáře, obranáře, lovce nebo vůdce saňového spřežení. Pes je vždy ztělesněním  nejúžasnějších vlastností a dokonalého souzvuku s vnímavou lidskou duší. Absolutně nezná záludnost, vypočítavost, zradu, zištnost, faleš či zákeřnost, které jsou ryze lidskými vlastnostmi, a pokud máme pocit, že jsme náznak některého z těchto nešvarů u nějakého psa pocítili, je stoprocentním důvodem neblahá zkušenost s nedobrým člověkem. Ve své podstatě totiž žádný pes takový nikdy nebyl. Psí oči jsou okna do psí duše, která prozrazují o svém majiteli vše. Pohled do nich je stejně očistný, jako pohled na panorama horského masivu nebo poslech nádherného koncertu v impozantním římském koloseu. Stejné slzy dojetí nám může do očí vnést bezchybný výkon radostně pracujícího psa jako nádhera z pohybu zvířat radujících se ze svobody, slovo skutečného přítele nebo mistrovský výkon hudebníka. Každé z nich dokáže kouzlem okamžiku obrovsky zkrášlit lidský život, který rozhodně nebývá takto obohacován příliš často. Buďme s pokorou vděčni za každý takto prožitý okamžik a šťastni, že jsme se stali třeba prchavou, ale přece jen součástí kouzla životního zážitku. O to působivější pak může být uvědomění si vlastní sounáležitosti s kolektivem, který takovou sílu vyzařuje. Ať z hor zní zvon…