CARPE DIEM

Už necelé tři týdny pobytu v Indonésii působí velmi blahodárně a jsou dokonalou léčbou myšlení z maloměšťáckého ovzduší. Není divu, že se čeští vyslanci po vypršení svých mandátů domů často vůbec nevracejí…

 

Otevřenost, upřímnost a přátelské vztahy na každém kroku, to jsou devízy, s nimiž se člověk v tuzemsku nesetkává příliš často, spíše velmi výjimečně. To vše násobeno exotikou prostředí, teplotou Indického oceánu a cenově velmi dostupným chutným jídlem vytváří prostředí rozhodně nevybízející k návratu. Na čarokrásném ostrově Bali mají dnes už domorodci samozřejmě také komerční požadavky. Žádný z nich již nedokáže existovat bez chytrého mobilu, televizoru, skútru nebo elegantního automobilu, ale v historickém pořadí důležitosti jsou pro ně stále až za principy duchovního světa, rodiny a vztahy uvnitř komunity. Spirituální svět je pro Balijce absolutním zájmem číslo jedna. Denní modlitba s péčí o neustále obnovované obětinky s vonícími tyčinkami na každém kroku jsou pro ně každodenní samozřejmostí, prováděnou se záviděníhodnou pokorou. Jsou ve svém nenáročném procesu života skutečně obdivuhodní a v mnoha směrech jim Evropan může jen závidět. Pro mne se stali naprosto nedostižným fenoménem nejen v duchovní oblasti, ale i v preciznosti uměleckých řemesel (sochařství, řezbářství, malířství, tkalcovství), v přesnosti a pečlivosti v poskytování služeb turistům, komplexní kultury a existenční skromnosti. Vůbec není divu, že zde panuje naprosto mizivá kriminalita, přes hodně zaplněné silnice není vidět žádné kolapsy a havárie. Ohleduplnost v dopravě i mezi lidmi je patrná na každém kroku. Určitě je k nezaplacení fakt, že právě v takovém prostředí člověk dokáže velmi rychle relaxovat, zapomenout na sousedské či jiné mezilidské neshody, které zde absolutně ztrácejí význam a postupně mizejí v nedohlednu. Domácí požadavky nesmírně „důležitých“ českých funkcionářů se zvolna rozpouštějí v mlze a vzpomínky na ně působí až groteskně. Diktáty samozvanců, šikana zdánlivě mocných a cenzura informací jsou na březích nedozírného Indického oceánu naprosto nepochopitelnými pojmy. Tady se plnými doušky vychutnává skutečná nefalšovaná svoboda zaručovaná jakousi nadpozemskou chartou. Nebo snad místní aurou? Carpe Diem, přátelé…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *